Sentro Překladatelské a Lokalizační služby

Dějiny překladu

Potřeba překladu se vynořila s vývojem různých jazyků v historii lidstva. Pokud se zamyslíme nad ideou psaní již před 5000 lety, pak můžeme porozumět, jak staré vlastně dějiny překladu jsou.

I přesto, že dějiny verbálního tlumočnictví dosahují rannějšího věku, první napsané vzorky překladu byly nalezeny mezi tabulemi Sumerských dějin. Potřeba překladu oficiálních smluv mezi komunitami hovořícími různými jazyky vytvořila potřebu po překladech.

Dále se překlady staly povinnými pro teologické texty. Například Starý zákon byl údajně přeložen 72 překladateli během 72 dnů z hebrejštiny do staré řečtiny. Tato řecká verze Starého zákona, objevená v roce 247 př.n.l., byla nazvána „Septuaginta“, což v latině znamená 70.

Bagdád byl významným překladatelským centrem během 9.a 10. století, kdy byla během středověku překladatelská činnost limitována na církev a Bibli. Texty ve starověkém Řecku bylo překládány do arabštiny a významně přispěli vědeckým studiím.

Překladatelská činnost pokročila s vynálezem knihtisku. Překlady latinských textů do různých jazyků, převážně do němčiny, se urychlily s reformačním hnutím.

Ještě rychlejší pokrok zaznamenaly překlady v 19. století s romantismem a také otázky, co vlastně překlad je a jak by měl být prováděn, byly vyjasněny.

Jak svět procházel průmyslovou revolucí a zároveň narůstaly mezinárodní vztahy, technické překlady přibývaly ve 20. stoletím. Ve stejném období se také začala formovat PŘEKLADATELSKÁ VĚDA (obor vědy zabývající se překladatelským procesem a vlastnostmi produktů překladu) .

Jaké vlastnosti má dobrý překlad?

Překlad je proces znovu vyjádření, v psané nebo verbální podobě, obsahu zprávy zdrojového jazyka do cílového jazyka kompletním a nejpřesnějším možným způsobem.

Tři nejvýznamnější prvky dobrého překladu jsou:

1) PŘESNOST – Zdrojová zpráva by měla být vyložena přesně a znovu vyjádření by mělo být co možná nejpřesnější.

2) SROZUMITELNOST – Může být více způsobů, jak vyjádřit názor. Překladatel by měl vybrat ten nejjasnější a nejsrozumitelnější a vyjádřit zprávu jednoduchým způsobem, který bude snadno pochopitelný pro běžné lidi.

3) PŘIROZENOST – Zdrojový jazyk by měl být používán co nejvíce přirozeným způsobem a měl by zajišťovat, že překlad je použitelný a přijatelný. Překlad vytvořen tímto způsobem by neměl působit žádné problémy.

Co je korektura?

To je proces kontrolování překladu větu po větě kompetentním korektorem, který kontroluje, zda-li je význam zdrojového jazyka vyjádřen v překladu a upravuje překlad tam, kde je to zapotřebí. Kromě toho je toto fáze, kde jsou prováděny konečné úpravy pro zajištění snadnějšího čtení přeloženého textu. Je to také nazýváno jako „kontrola“, „kontrolní čtení“ nebo „úprava překladu.“

Co je lokalizace?

Všechny překlady jsou důležité; nicméně, některé produkty vyžadují použití lokalizačních programů z důvodu požadavků jako je soudržnost v terminologii, dále se v kompletním zdrojovém textu se smíšeným způsobem vyskytují texty k přeložení a kódy, které se překládat nemají, nebo další požadavky s kterými by měl být překlad sladěn jako jsou seznamy terminologie od zákazníka/konkrétního tématu, speciální styly fontu, atd. Lokalizace je nejčastěji k vidění v technických překladech a je používána v překladech počítačových programů, souborů nápovědy pro počítačové programy, webových stránkách, uživatelských příručkách, brožurách, prezentacích, atd. Jelikož jsou „testovací“ fáze implementovány do lokalizace, což znamená implementace korektury po překladu, a body jako je zajištění kvality (QA) z hlediska jazyka a zda-li přeložený produkt (software, webová stránka, atd.) zajišťuje, že je řádný provoz otestován, velké společnosti zaměstnávají lingvisty pro zajištění kvality a lokalizační odborníky pro technické aspekty lokalizace.

Jaký by měl být dobrý překladatel?

Měl by být schopen vyjádřit věty srozumitelným způsobem tak, aby nezpůsobil ve zdrojovém jazyce žádné nejasnosti.

Před zahájením překladu by měl překladatel vyhodnotit, zda-li je kvalifikován v obsahu překladu a přijmout úkol na základě tohoto vyhodnocení. Neměl by začít s překládáním, pokud nemá dostatečné znalosti předmětu.

Měl by mít všeobecnou znalost terminologie jak ve zdrojovém, tak v cílovém jazyce a měl by si připravit, předběžně, jakékoliv zdroje, kde hledat, pokud to bude nutné.

Měl by si připravit efektivní časový rozvrh a správně si organizovat čas.

Překladatel by měl nejen porozumět kompletně zdrojovému textu, ale měl by být také schopný jeho přetvoření do cílového textu, kterému budou moci rozumět osoby s diametrálně odlišným jazykovým a kulturním zázemím. Pouze profesionální překladatel má potřebnou specializaci k převzetí takovéto ucelené činnosti.